15.9.2022

Čtvrtek 15. září 2022 - Hráčem zápasu Mikič

Kdyby mi někdo v roce 2021 řekl, že se dostanu na umělý pažit Katovky (potažmo Dukly) dvakrát v roce 2022, považoval bych ho za blázna. Pozn. redakce - a to možná dojde ke třetímu zářezu. Někteří tradiční členové, hlavně ti žijící v České republice, by se měli nad sebou zamyslet. Protože jestli budu mít na kontě více zápasů za rok, než oni, tak pak tu je něco v nepořádku. Jsem opravdu vděčný, že jsem se do Česka zase mohl podívat a fakt si to užívám. Přílet a prvních pár hodin bylo opět ve velkém stylu. Na letišti náš vyzvednul Matýsek. Tentokrát jsem nepřiletěl sám, ale vzal jsem s sebou kanadskou přítelkyni. Není to poprvé, co se na tribunu Katovny podívala Kanaďanka a ne vždy to nakonec dopadlo dobře. (Tímto zdravím Kouče na Zéland a jsem moc rán, že teď je to super- zdravíme Mollidy). Rozhodl jsem se, že se musí otrkat hned ze začátku a tak jsem s Matesem, Majklem, Grunym, dětmi a manželkami uspořádali malý uvítací večírek. Nebudu kolem toho dlouho lítat. Basa plniček a 2 litry neoznačeného tvrdého chlastu - Slivovice, Hruškovice do nás s klukama zapadla, jak Němci do krytu. 

Poslední hodinu večírku si z kluků nikdo nepamatuje a Mel ráno přiznala, že spala asi jen hodnu, protože jsme ji furt budili a klukům teda to ranní vstávání do práce a pobyt v ní vůbec nezávidím. Tuhle formu jen tak nelze natrénovat a tak jsem při volbě hráčů uvažoval hlavou a zohlednil nasazení v přípravě.

Kapitáni Miki: Víťa

Juventus: Miki(c), Gruny, Mates, Chybic, Lencoš

Dortík: Víťa(c), Mary, Šíma, Šéba, Fanda (nominován byl Hlavis, ale tomu antibiotika nedovolila nastoupit)

Začlo se ve velkém stylu a Juventus roztočil klasické brácha na mě, já na bráchu. Bum bum a po třech minutách to bylo 4:0 pro Juve. Za zmínku stojí krásná hádka mezi Sebou a Fandou. Fakt jsem se koutkem úst šklebil a říkal jsem si, že tohle nám zahraje do karet. Neuteklo ani 30 vteřin a podíval jsem se na Matese, který byl v obličeji bílo, šedivo, zelený a stále opakoval, že ho děsně pálí žáha, že se asi poblije a že jde do brány nebo do obrany. Fyzičku teda nemá nejlepší, to je nutno potvrdit. Konec poločasu 5:3 pro Juve. Dortíku se podařilo srovnat tempo hry a schylovalo se k pěkné zápletce.

Opakuje se to tu v každém článku a tento týden potvrdil pravidlo. Na Katovně není nikdy vyhráno v poločase a v tom druhém se může zápas otočit raz dva. To se také stalo. Dortíku se podařilo vše na co sáhnul. Juve naprosto vyšumělo - asi na tom měla podíl i ta Slivovice ze středy. Vypíchnul bych jednu herní situaci, která mě fakt naštvala. Zahrávali jsme roh a kluci krásně seběhli do brány, já byl gólman a vysunul jsem se na střelu, dostal jsem nahrávku od pomyslného rohového praporku, vystřelil jsem na bránu, kde jsem trefil v běhu k sobě mířícího Víťu přesně do kolene. Bylo to asi z 15m a za normální situace by se míč odrazilo někam na tribunu nebo úplně do hajzlu. Nicméně tady štěstěna zahrála pro Víťu a od kolene se míč odrazil přímo přes celé hřiště doprostřed brány. Juve už se na nic nezmohlo a tuším, že konečný výsledek byl 10:7 pro Dortík.

Za mě zasloužená výhra. Dortík ukázal srdíčko v druhém poločasu a Juve se ze hřiště naprosto vytratilo. Nebyl jsem spokojen s naším výkonem, ale hřálo mě u srdíčka, že jsem si na Katovně mohl po dlouhých 2 letech kopnout a bylo to fantastický. Celkově to byl totiž pěkný fotbal. Mělo to rychlost, důraz, hádky, pěkné góly. Po zápase do šatny a rychle do hospody.

Musím zmínit, že se Mary opozdil k zápasu o 30 minut. To je opravdu za pořádný řízky. Nechalo se udělat asi 2 kg řízků a 2 obří talíře hranolek. Tady musím napsat přání Lény - že od teď, pokud se budou chtít nechat dělat řízky, musí se tam dopředu zavolat, protože kuchaři chtějí alespoň hodinku na přípravu, aby se s tím nemuseli začít srát v 22:00, když tam na nás čekají prakticky od 8:00 od rána. Já myslím, že to je fér a že se tam může zavolat i s předstihem. Je to tu psáno, tak se nikdo nemůže vymlouvat, že o tom nevěděl. Ale samozřejmě se o tom musí nechat nejdřív hlasovat. Další výjimkou tohoto týdne, dvě holky v hospodě. Fakt se omlouvám, ale zúčastnila se Mel a ségra. Snad to nenaruší nějakou auru, nicméně kozy do čokolády nic a bez O-zounů, ani země láva. Takže nuda. Hlasování bylo těsné. Teď si nejsem jistý, ale byli tam dva hráči se stejným počtem hlasů. Vyhlasování se ujala Léňa a bylo to tři tři pro Maryho a Mikiho, taky tam byl ještě jeden hlas pro hráče Cygoše, který se nakonec vzdal hlasu ve prospěch Mikiče a tak jsem si odnesl cenu v podobě psaní článku. Žádná postavička, ale Chybič mi slíbil ponožky, tak snad je ve čtvrtek donese.

Tak jak napovídá poslední věta. Ve čtvrtek se vidíme. Zdar.

Mám vás všechny moc rád a už se na vás zase těším. Váš Mikič.