18.7.2024

Po drahně dlouhé době jsem se chystal ve čtvrtek nazout kopny a vyběhnout na umělý pažit Katovny. Forma po měsíční dovolené není a možná už nikdy nebude, i přesto jsem věděl, že si to půjdu užít. Při příjezdu na Juldu jsem zastihl při roztahování plic kapitána soupeřů Míšána, na kterého pokřikl Víťa s ajkoskou "Dej vodu na kafe, přijela návštěva.." Je to tak, dlouho jsem nebyl, z práce jsem dost ko a v některých životních obdobích stavím svoji rodinu blíž než tu fotbalovou. Bohužel je to tak, den má 24 hodin, musím dělat Sofiinu volbu, stejně jako fakt, že děti ani důchodci nehoří...

Kapitáni byli vybráni Majkl a Míšán, kdy po virtuální střižbě rozhodili týmy následovně

Ajax: Mišan, Gruny, Chybič, Dom, Víťa

Dort: Majkl, Mari, He2, Šíma, Gumák

Po důkladném rozcvičení, přeci jenom už nejsem nejmladší, zakopnutí několika balónů se šlo na věc a od první minuty se jela tvrdá, bez okolků zabalená hra dvou týmů soutěžících v první atletické lize na 5km v chůzi. I přes nastolené tempo jsem nestíhal a často jsem se musel měnit na pozice brankáře. Nebudu lhát, lepidlo jsem na nohách neměl, musel jsem hodně štelovat mířidla, ale když jsem se rozběhl, bylo těžké mě zastavit. Prvních deset minut se začlo zprudka, hra se přelévala ze strany na stranu, ani jeden tým nechtěl udělat chybu. Boruska zprvu neproměnila několik šancí, naopak Ajax trestal. První polovina poločasu byla živá, aktivní, hráči se snažili i pohnout, ale jak se blížila půle, hra se stávala více statickou, důraz na rozehrávku od brankáře a postupný útok. Se spálenými plícemi se šlo do kabin za nerozhodného stavu.

V průběhu prvního poločasu již bylo vyprodáno, kdy jsme registrovali nejen jednoho, ani dva, ale 3 (slovy tři - Prouzič, Bendy, Mates) diváky, což bych řekl, že může být divácký rekord.

Druhý poločas si oba týmy chtěli pohlídat, hlavně se bezhlavě nehnat do útoku a zodpovědně zezadu. Pálila se jedna šance za druhou, ani jeden tým nešel do výrazného odskoku, maximálně do jednobrankového vedení. Kecy diváků se ani nedali poslouchat, ale kdyby se na ně hrálo, tribuna by rozhodně vyhrála. Druhá polovina poločasu a Ajak tlačí žlutočernou mašinu na útočné půli, kdy obránci jsou jak hadr na holi. Naštěstí i hráči Ajaxu ucítili presink, kazí rozehrávku a pouštějí tým z Říše do jednobrankového vedení s pěti minutami do konce. Vše se sázíé na jednu kartu, Ajax je míči, Borruska brání, Majkl v bráně jako pravý captajn má zamčeno a předvádí rozhodující zákroky utkání. Mari dvě minuty do konce podniká kontraatak a proměnjě na konečné skóre 7:5. Rozhodčí píská konec, zařvu si, že vítězství je doma a spokojeně odcházím na fotky a jsem opravdu rád, že si nemusím kleknout, hořce polknout porážku a tuším, že prací našlapaný pátek bude sladkej jak laskonka.

Hospoda v pořádku, 90% špílmachrů vzorně regenerovala, takže padlo nejedno e-cíčko, bohužel stovkový máčka už sežral čas. Popilo se, pojedlo a měl jsem tu čest být hráčem zápasu, ikdyž bych řekl, že na pažitu byly lepší hráči a ocenění vnímám jako poctu našemu týmu!

Díku dík a brzy opět na Katovně!!!

He2