6.1.2022

Čtvrteční fotbálek 6.1. 

První povánoční souboj na Katovně na sebe nenechal dlouho čekat. Respektive do prvního čtvrtka nového roku. Natěšenostnedoznávala mezí až se skoro Facebook, pro "írly adoptry" již Meta, málem spadl v okamžiku, kdy se více jak deset fajnšmekrů přihlásilo na tradiční čtvrteční klání. Samotného mě to překvapilo, že se bude hrát v takovém počtu, a to bylo teprve úterý. Bohužel se naplnili mé obavy a v den utkání začalo startovní pole mírně řídnout. Už před odjezdem na Camp Catovna nenastoupil do busu Bendy a odvolán byl Javor. 

Ale to předbíhám ještě před kapitánskou volbou. Kapitáni jsme byli zvoleni já a Gruny, v duchu jsem proklínal a věděl jsem, že to bude boj. Ve virtuální střižbě přes hlasovku jsem suveréně prohrál na všechny tři po sobě jdoucí možnosti, takže jsem o to lépe musel volit strategii výběru spoluhráčů. 

Gruny/Boruska - Pavlis, Matěj, Majkl, Mišán, Nouvas, Šíma

He2/uve - Vítek, Víťa, Kralda, Prouzič, Chybič, Lencoš

Co se nestalo v dnešní době, tak Vítek psal, že byl v kontaktu s nakaženým a že musí zůstat v karanténě. Moje první volba. Gruny začal škrtit páky, nažhavil telefon a volal Pavlisovi, jestli by to ještě neotočil. Bohužel už to bylo poměrně pozdě, takže Pavlis už v Praze otačejíc auto jel zpět do Poděbrad. Pavlis soráč a díky. Na základě těchto změn se nemuseli volit týmy znovu, protože vypadly obě první volby. 

Po poctivém rozcvičení, přece jenom jsem se přes svátky absolutně nehýbal, zároveň naštěstí jsem měl poctivý hódobóžový blitíčko, takže cukroví, salát a kachna s pívečkama se úplně nepropsaly do digitálního ukazatele váhy. Od první minuty bylo jasné, že tým Juve bude mít o trochu víc šťávy co se týče hodnot "endurance" a co do vývoje zápasu to byl téměř rozhodující parametr. Z prvního poločasu si pamatuji Víťovo bodlo po nepřekvapivé sólo akci. Druhý gól si pamatuji od Lencoše, jak říká Mates "Když mám čas, dávám jedině o klacek." V závěru první půle po Míšanovobaletní uklouzané šou plné roštěpů, provazů a zasekávačekzmíněný aktér snižuje na poločasových 3:1. 

Musím se ale vrátit k citovanému hráči, který si do dneška nejsem jistý, jestli hrál opravdu za ten správný tým. Mám pocit, že Mates dostal k Vánocům deskovku Sabotér a nechal se jí dost inspirovat a ve čtvrtek si vytáhl kartičku Sabotéra a hrál s protihráči. Někdo se může ptát, proč si to myslím, ale odpověď je nasnadě. Matěj v první půli zahrál několik nepříjemných šlapáčků na hráče Juventusu, samozřejmě bez faulu. To se mu vrátilo v podobě karmy, kdy po pěti minutách druhé půle dostal z otočky bombu rovnou na koule. Jeho vřískot byl doslova kule rvoucí a nesl se až na hrad, kde se ruská pravoslavná menšina musela o to víckrát pomodlit před Vánocemi. Posléze musel Mates do brány nebo do útoku. 

Paradoxně to Matese o to více rozehrálo. Boruska začala více tlačit a dostala se do brankového rozestupu. V tu chvíli aleMates v totální 120% šanci do prázdný se rozhodl posunout jazýček vah na stranu Juventusu a totálně oběma lýtky zakopl mimo bránu (zároveň předtím se nechal doslova nastřelit před bránou, aby Juve nedostali gól na 4:4 nebo před prázdnou bránou asi nahrával nebo střilel narážečku na Míšana, který by to nestihl ani za své stýplařské kariéře). Každopádně střelba mimo soupeřovu bránu, absence lepidla na kopačkách hráčů Borusie, o trochu lenivější pohyb, Majkovo opět natržené lýtko a jeho podpora z brány (cituji "proč bych na ně neměl řvát, že se nehýbou, s těma zkušenostma co mám, to bych ten diplom mohl rovnou vyhodit") a naopak větší týmové pojetí na straně Juve, díky Matěji, to vše mělo za následek konečný stav utkání 6:3 pro Juventus. 

Hospoda poměrně v poklidu, pívečka tekly jak to jenom šlo, pár panáčků na zapití Prouzičovo zasnoubení. Dramatická volba hráče utkání s divadelním představením od Prouziče, kdy jsem zvítězil o jeden hlas před spoluhráčem Matějem. Kluci, díky za to, že se můžeme takhle setkávat, zahrát si, vypíčovat se a pak to všechno spláchnout. 

Dík a čau ve čtvrtek. 

He2