11.12.2014
Sportu zdar, fotbalu zvláště.
Onehdá jsme se sešli ve čtvrtek (překvapivě), na Julisce, před třetí nedělí Vánoční. Čtvrtek byl poznamenán středou, a ta zas úterkem, no a pondělí tam hrálo taky trochu roli. Obzvláště středeční podvečer se nesl na vlnách bluegrassové skupiny Lunáčci, kdy jejich hrdly pronikaly velmi libé tóny. Hrdly ostatních protékala Plzeň. A velmi rychle. Zážitek, respektive moje premiéra, byla hodně dobrá. Bohužel jsem se musel kvůli zkouškám velmi rychle zdekovat, ale mnozí šli v kápi noci za písničkou do města. Myslím, že to byla velmi dlouhá a povedená písnička... Možný důvod, proč nepřišel Árbitr Majcoon 10 a hroťák Blahy jr. 11.
Ve čtvrtek jsme všichni opět tušili, že flákačka a chůze nebude na pořadu dne. Již v odpoledních hodinách mě captajn Weselac 8 obšťastnil telefonátem a opatřil moji snoubenku slovy, které ve zkrácené míře interpretuji, vlastně "aby se nesrala do čtvrtečního podvečera, že potom jí je hovno... I kdybychom byli manželé." V tu chvíli jsem byl docela rád, že to nemusím dále vysvětlovat v jemnější podobě. Captajn Weselac 8 mě vyzvedl u KFC a na cestě na náš stadion se mnou probral nutnou taktiku a styl losování. Na katovnu dorazil výběr 10 borců, včetně našich slovenských spoluhráčů, kteří nás navštívili tento rok naposledy... Captajn Weselac 8 měl právo nosit růžové dresy. Captajn Bende 7 přetavil svoji výhodu v následující tým:
Bende 7©, He 2, Tome 13, Rafa 20, Dubak 27
Weselac 8© - Kouc 31, Lunas 88, Bala 15, Vítas 80
První poločas nasvědčoval, že průběh celého zápasu bude více než vyrovnaný, leč za delší část statistiky držení balonu a střelby na bránu tahal tým skopčáků. Tome 13 s Rafou 20 vedli Bendeho 7 tým za vítězstvím. Zároveň první poločas nenasvědčoval faktu, že bude padat velké množství vstřelených branek, čemuž se ze statistiky střel snad ani nedalo věřit... Kombinace střídaly podařené akce, které se málokdy proměňovaly na obou stranách. Když už padl gól, byl to opravdu majstrštich včetně položení gólmana. V poločase se časomíra zastavila na výsledku 3:0 pro Říšské příslušníky. Nálada byla ve vedoucím týmu velmi dobrá, i když jsme věděli, že se nesmíme nechat zaskočit.
Druhý poločas o sobě dal klasicky znát smrští branek na obou stranách. Nervy hráčům tekly, což se ukázalo na přitvrzení hry nejen u mantinelu. Sporné okamžiky jsme vyřešili dohodou, leč někdy v soubojích panovali takové emoce a důraz, že o nějakém "posranym bratříčkovaní" se opravdu nedalo mluvit. Kouc 31 táhl tým za vyrovnáním, a po pumelenici k levé tyči od Vitas 30 na světelné tabuli v našich hlavách svítil výsledek 5:5. Bende 7 promluvil relativně rázně ke svému týmu, padlo pár nadávek a hrálo se dál. Po závaru před madridskou brankou se k míči dostal He 2 a s lehkým nádechem poslal Skopčáky do vedení. V posledních minutách se potvrdilo, že to byla i přes hráčův nejapný výkon rozhodující trefa utkání. Výsledek v samotném závěru pečetil špílmachr Tome 13 na konečných 7:5.
Na pivko se odebralo jen pár hráčů, ale musím uznat, že jsme probrali úplně všechno a captajn Weselac 8 opět bavil diváky. Tentokráte jsme utužili vztah s personálem, teď už snad mohu napsat, naší restaurace a dali jsme tykačku. Zavíralo se v poslední možné chvíli, kdy jsme trestali ještě druhého panáka na baru a s cinkáním klíčů jsme v jednu hodinu opouštěli putyku. Slovo dalo slovo a samozřejmě jsme se zakecali. Ale tentokráte jen před hospodou. Výsledkem byl lehce podroušený stav aktérů a návrat kolem půl čtvrté ranní.
Za pár dní se sejdeme k poslednímu fotbálku před Vánoční pauzou a musím zmínit našeho navrátilce z hostovačky Gruny 89. Všichni jsme zvědavi, jakou si přivezl formu a je to už na kapitánech, aby poškrtili státní či svoje telefony a sestavili tým.
Dík a čau
HE 2