14.3.2019

Minulý čtvrtek jsem se kluci probudil s krásnou kocovinkou, řekl bych již tradičně po střede. Padlo totiž pár litrů proseka a na to jsem to radši zapil pívem, abych byl ráno dobrý. No nebyl. Tak jsem se šel předvést do práce, kde jsem dostal snad svůj první úplatek. Žačka Růženka ze čtvrté třídy mi přinesla dvě jitrnice. Ale vyyyyyborný hoši! Dal jsem ten blaf k obědu, co nám uvařili a šel si dát ducánek domů do postele. Matěj mezitím navrhl mě a Prouziče jako kapitány. Lehce jsem ho hecnul, ale bylo jasný, že když jsi jednou navržený na kapitána, tak to nemůžeš odmítnout. Ani za panáky, ani za řízky. Střžbu vyhrál Prouzič a tasil první: Juve: Prouzic, Hlučis, Mates, Míšan, Dan Boruska: Kralda, Vítek, Šéba, Lencoš, Jenda Míšan avizoval pouze kasu, ale u něho nikdo nikdy neví. A samozřejme ten kluk hrál celou dobu v poli. Fouklo se do píšťalky a to byl kolotoč bylo to devet nula pro Borusii, když přišel prvni gól Juve. A to nebyl konec. Do poločasu se šlo za stavu 15:1. Dokážete si představit, jak to mohlo vypadat. Proste každé dvě minity gól. Druhou půli Borusie lehce polevila, ale pak jsme se domluvili, že dvacet by to chtělo. Stačilo si říct a dvacka padla jako nic. Juventusu se nakonec podařilo snížit, když jsem do brány povolal Lencoše. Je pravda, že tento post není pro něho. Boruska odcházela ze staďáku s vítězstvím 20:6 (dle Míšana) a šlo se do hospody. A tam to bylo žůžo. Teda tentokrát ne alkoholově, ale fotbal v televizi hrála Slavia Praha a postoupila přes Sevillu. Byl to tak krásný zážitek, že jsem se ještě cestou domů stavil na jedno a přišel domů o půl třetí. A byl pátek a já se probudil s kocovinou.... Tě péro Kralda