15.11.2018

Můj celej příběh o ČF tentokrat začíná trochu driv nez klasickej čtvrtek.
Sedm měsíců zpátky.
Květen 2018

Ne kecam. :D
Začalo to úterý 13.11.
Totální vecer, já nahulenej s potencionalnim večerním mrdem, zpěvačkou v HK disneyland. Sedíme na veceri v nedaleké vege restauraci a v tom telefon.
Agent: Tvoje letenka je zítra (středa) 11:30 dopoledne.
Já: dobre no, to se musím rychle zabalit.
Agent: stihas?
Já: jo..
konec hovoru..
Já: tvl co budu dělat. (Myšlenky v nahulenosti). No co napisu na fb ČF jestli někdo jde a jdu domu. Pořad s potencionalnim mrdem jdeme balit.
Zabaleno bylo rychle a jde se do baru.
Klasicky jsem se tam nalil a napálil, ze jsem totálně unavenej musel nechat jet mrd domu a šel spat.
Středa nechutnej přesun 16 hodin přes Moskvu do Prahy.
Hurá. Jsem doma. Po necelých 7 měsících v teple, s hlavou plnou zážitku a plánů. Se žlutou horečkou. (To je takovej pocit, ze všechno, co je žlutá rasa a aspoň trochu dobrý musíš křupnout (pozn. autora vyprcat)).
Čtvrtek. Magie. Den fotbalku.
Dal jsem libej oběd, ptáčka se spenatem a bram knedlikem, 3 jointy a šlo se na to. Uz v tramvaji jsem potkal vitu a kubase hrubeho. První uzasny pocity ze shledání kamarádů a jede se dal. Trochu nás potrapily schody na julisce, ale jsem v šatně. Zpět na atletické julisce, potkávám zbytek přítomných přátel a s pocitem výhry.
Týmy:
PSG: Prouzic (C), Miky, Víťa, plejer č1 a č2
BVB: Novas (C), kouč, kubas, Lencoš, velkej Petr
Ref. nr. 1 Martin Bendl
V mrazivem počasí, kde to trvalo rozsvitit se i světlum dyl, nez obvykle, si hráči vzali trochu dyl na rozcviceni a začalo se trochu později.
Jeste před fotbalem volal bendis flausum do NY až to mikyho přimělo k udiveni nad možnostmi moderní doby. Zdar a šťastný let domu kluci Majkle a matesi.
První poločas byl plný zahozenych sanci, kdy PSG mělo spousty příležitosti, které ale ukončily snahu o gól bud předčasně, pokaženou finální nebo predfinalni prihravkou, nebo nepromenenou gólovou sanci. Hlavně jeden hráč, jehož jméno jsem zapomněl, mel prilezitosti vic něco mnoho. Tim ale PSG vždy vyhořelo a ikdyz i borussia zahodila některé své vyložené sance a i tycky zazvonily, přece jen přetavili zbytek sanci v góly a poločas zkoncil 3:0. Vsichni hráči se vydali na maximum, ale vinou studeného počasí se rychle prohodili strany, jen vita dal lehký 3 loky vody a šlo se na to.
Druhy poločas začal náporem PSG ale byl to spis jen o držení míče a kombinaci nez výraznějším ohrožením branky žlutých.
Po přežití lehkého tlaku se borussia osmelila a začala vytahovat zuby. Přestože PSG stále chtělo útočit, obranné bloky BVB byly stažené a po jednom dalším výpadu dal novas neuvěřitelnou šajtly přes cely a pojistil naše vedením. S přibývajícím casem boruska uz jen plnila obranné povinnosti a podnikala nebezpečné vypadá. Konečně se modrým podařilo vsitit gól a protrhnout smůlu. Dirigent kouč ale narysoval přesnou prihru a opět tim zatloukl další hřebík do rakve PSG. Konečné skóre 7:3 a šlo se konečně do šatně. Tam mi doktor Miky zkontroloval pero a konečně do hospody. Do bernarda. Totální piva a jointy. Totální povídky o Bangkoku a prcanich, co jsem mel, prijel i misan, kterej kamarádem vyvoláno hádku s přítelkyni utnul slovy jestli ty takhle tak já takhle, sedl do vozu a ve vteřině uz nám vyprávěl s úsměvem na rtech, co se stalo. Kluci si užívali gastronomických pohádek a piva, já to točil jak drak a pilo a hodovalo se, no krasa pohledet.

Díku Dik, dík a cau