Vítězství Weseláčových dravých Němčourů…
Sestavy: Němci: Veslo, Víťas, Kofí, Luňas, He2, Doubek,
Tmaví: Bende, Kouč, Miky, Tomko, Majkl, Rafa.
Předem bych rád poděkoval za tu možnost napsat článek, jelikož mi je neskonalou ctí pohostit takové sportovní ikony, které se mezi vámi vyskytují, kombinací svých myšlenek, slov a souvětí…, ačkoliv nejsem na slohy silný, věřím, že čtenář ocení snahu a odhodlání udělat z tohoto úryvku čtivé dílo…
Tomuto utkání, jak vím z doslechu předcházela i důkladná telefonická, možná i krutá strategická příprava (25 minutový hovor na účet svazu) vítězného kapitána s jedním nejmenovaným klíčovým hráčem Němců (Luňas)…tento fakt zmiňuji pro čtenáře z toho důvodu, aby bylo nad slunce jasné, že tradiční čtvrteční fotbálek už přestává být prdel (opatrně řečeno). Jeho úroveň jde raketově nahoru a proto podléhá tvrdé přípravě (kdo tomu nedá maximum je odsouzen k zániku a hořké prohře, viď Bende). Nevím přesně co se odehrávalo mezi sluchátky a mikrofony těchto 2 borců, ale slyšel jsem, že jestli to někdo odposlouchával, musí si myslet, že ve čtvrtek na Julisce hrál minimálně Real Madrid. To doufejme nebude trvat dlouho, jelikož v průběhu večera došlo k vyřešení formalit ohledně objednávky svítivě růžových, zbrusu nových dresů právě zmíněného Španělského celku… K samotnému zápasu je třeba říci, že to bylo opět utkání plné nasazení a občas doslova lítaly jiskry ať už slovní a nebo od kopaček rozdivočených borců hladových po tom rozvlnit soupeřovu síť ve svatyni střežené amatérským gólmanem připraveným nasadit klidně i vlastní končetinu pro to aby zabránil brance (viď Veslo). Nicméně občas byla akce zakončena tzv. ušmudlaným gólem (ale co je to platné i takové platí)… O první změnu score se hned z kraje utkání postaral He2 právě již zmíněnou ,,mrtkou,, která se dokutálela za brankovou čáru a náležitě tuto branku oslavil pokřikem, za který by se nemusel stydět ani Tarzan z rodu opů … tohoto borce bych rád v řadách Němců vyzdvihl hned po hráči utkání (zatím si ho nechám pro sebe, aby to bylo napínavější), jelikož co si pamatuju vstřelil 5 branek a první 3 hned za sebou, čili uštědřil soupeři čistý hetrik (za to palec nahoru)…navzdory tomu, že měli Němci v týmu takového kanonýra, tak se v prvním poločase trápili a ve hře plné nepřesností kolíbali soupeře, tak aby si ho mohli vychutnat v poločase druhém, ale nepředbíhejme…První půle končila za nepříznivého stavu 2:4 z pohledu bílých, ale to nebylo vše, jelikož se score ve druhém poločase vyšplhalo, až na hrozivých 2:6 …pak se to stalo………přišli 2 slepené goly a začal úřadovat on (vyvolený a hráč zápasu) ,,Kufíno,, a opravdu řádil jako černá ruka, vodil soupeřovi hráče jako slepé koně, až z toho měli z nohou vánočky a do čeho kopl skončilo v bráně. Ve druhém poločase nasázel soupeři celkem 4 branky a myslím, že byl zaslouženě vyhlášen hráčem utkání. Přesný vývoj si nepamatuju, ale co mi utkvělo v paměti a co asi definitvně rozhodlo tento vyrovnaný match se stalo v závěru utkání… za stavu 8:8 se dostal na hranici pokutového území Luňas … svojí kouzelnou levačkou uštkl jako nadržená kobra čekající na výstřik jedu a zasadil soupeři nekompromisně k pravé tyči smrtící ránu na kterou už nikdo z hádajících se tmavých nedokázal odpovědět. Troufnu si říct, že tento rozhodující okamžik přivodil, nejednomu z bílých, takový malý fotbalový orgasmus… Na konci ještě upravil (pumelicí ze střední vzdálenosti, která brankáři málem zlomila ruce) score na konečných 10:8 He2 a šlo se do šaten…Nesmíme zapomenout na naší věrnou divačku ,,Evičku,, jež si trhala držku z občasných nasprostlých výroků šokovaných tmavých a myslím, že se skvěle bavila krásou, jež střídala nádheru této čtvrteční noci…
Pak se šlo do tradičního občerstvovacího zařízení Pod Julisku, kde bych rád poděkoval Vojtěchovi Veselému (jež byl po vyhraném utkání ve výborné náladě) za prezentaci školení, jak si vytřít prdel v jedoucím vlaku za pomocí lístku na metro a jak se dá zaplatit v případě, že Vám chybí jedna ruka. Moje přítelkyně mi sdělila, že toto ještě v životě neviděla a přiznávám se, že ještě dneska mě bolí břicho, když si vzpomenu na tu nakloněnou maringotku kam chodíte s Mikym na to hnusné pivo. Abych přiznal barvu, tak mě poměrně dost bolí i ta natržená nosní dírka od toho jak jsem si vytvořil osobáček a narval tam rovných 100,-Kč (4*20 a 2*10)…přiznám se, že se už dneska těším na příští čtvrtek, až vypnu od těch všedních sraček a budu čerpat tu spoustu pozitivní energie, která se v této skvělé komunitě každý týden neúnavně panuje…
Díky čau Víťas…
