Tento článek by mohl mít nadpis "Sladká chuť prohry".
Ano, po mnoho utkáních, spoustě týdnů a několika měsících sladkého panování jsem byl poražen týmem Vojtěcha Veselého. Dalo by se říci, že jednou to přijít muselo a byla by to i pravda, ale tohle říkají slaboši. Když se to tak vezme zpětně, do žádného klání jsem nešel s tím, že můj výběr musí zase vyhrát a potvrdit neporazitelnost. Vlastně to ani nikdy nebylo o mě a o Veslovi. Dovolím si říci, snad Veslo promine, že my dva jsme v celým složení jedni z mála fotbalových dřeváků, co se účastní pravidelných klasických čtvrtečních fotbálků. Ale tak nějak se to začlo nabalovat, hecovat a velkou roli sehrála psychika. Tak velkou, že Veslovo tým týden co týden prohrával. Tentokrát však bylo všechno jinak...
Veslo přijel, natěšenej, s novýma kopnama, dostal zpátky vrtačku, kterou jsem mu vracel asi půl roku, mě předal klíče, který mi dával asi půl roku... Prostě přišel ve čtvrtek, totálně vyklidněnej a bez toho, že by někdo něco čekal.
Nyní už se dostáváme k samotnému začátku dne. Poslední dny byly totálně chladné, v pondělí některé jedince dokonce zastihlo krupobytí. Čtvrteční ráno nás pozdravilo též studenými teplotami, ukázalo se však po několika dnech sluníčko a dá se říci, že od oběda už bylo celkem teplo. Toto je ideální předpoklad pro čtvrteční fotbálek, který začíná ve 20:00. Sešli jsme se v 9 lidech před hlavní bránou Dukly na Julisce. Tento neobvykle nízký počet nastal po absenci hned několika áčkových hráčů, kteří buďto odcestovali do zahraničí nebo pověsili kopačky na hřebík. Kádr byl naštěstí doplněn o několik přespolních z ústavu FTVS. Kde tento počet nevadil byla nová šatna, která má rozměry asi 3 x 3m a někteří se museli dosti uskromnit (Mároš balil předzápasový brčko na zemi).
Klasickou střižbu kapitánů jsem vyhrál já, Bende, což bylo dosti neobvyklé. Tato výhra naznačovala výhodu možnosti střídání, neboť na začátku vznikl ďábelský plán, že pravidla hry se měnit nebudou a bude se hrát 4 na 4 klasických 2x30 minut. Rozdělení bylo tedy následující: Tmavý tým - B Ende, Hed2, Miki von Bahnhof, Má Ras ta, Totálfous Týpkovič. Světlý tým - Vesly Snipes, Coach, Vojta Baletka, Tichošlápek.
Jako první se prosadil tým světlých a tmaví již od prvních chvil jen dotahovali bodové manko. Hra byla fyzicky náročná a bylo těžké uhlídat všechny hráče. S tímto měli problémy především tmaví, kdy světlí si vyborně sbíhali a dostávali se do přečíslení. Nicméně ke konci první třicetiminutovky se tmavým povedlo vyrovnat, ale nakonec dostali gól do šatny. Poločas tak končil za stavu 7:6 pro světlé a Veslo už se radoval, že vyhrál poločas...
Do druhé půle šli oba týmy naplno, nahecovaný až na komín a bylo to vidět především v obraně, díky níž nepadalo tolik branek. Světlým se však stále dařilo, zatímco tmaví se v útoku trápili a nedokázali trefit branku soupeře. Poslední minuty zápasu do toho tlačili ještě víc, ale dvougólové manko se jim podařilo stáhnout jen na jednogólové a utkání tak končilo 11:10 ve prospěch mančaftu Vojtěcha Veselého. Ano, jednou to přijít muselo, Veslo zvítězil. Ale výhra to byla naprosto zasloužená a odpovídala výkonům obou celků. Těžko říci, zda pomohl článek z minulého týdne, nové kopačky nebo shození břemene v podobě vrtačky a klíčů. Jedno je ale jasné, VESLO PŘEPSAL DĚJINY KLASICKÉHO ČTVRTEČNÍHO FOTBALOVÉHO VEČERA a ukázal, že nic není předem dáno a žádný cíl není natolik vzdálený, aby se na něm nedalo pořádně zamakat.
Do hospody Pod Juliskou se šlo ve slabém počtu 4 (slovy čtyř) hochů - dva kapitáni + realižační tým (rozuměj dva doktoři). V této silné sestavě bylo vypito dvanáctero piv, vysloveno na tisíce slov a nasmáto na roky dopředu. Veslovi zábavné historky bavili nejen celou čtveřici, ale jistě i prdící dámy opodál a zasloužily by si zájem mnohem širšího publika (co Luňas, takhle o přestávce, na koncíku, až se půjdeš dozadu vychcat, dát kofču a pak podepsat pár cédéček... že bys ten mikrofon na chvíli půjčil Velkýmu Vééčku?!)
To je asi tak vše k uplynulým hodinám. Článek píši ještě za tepla, je 0:44 a já vstávám ve 4:45. Všechno je otevřené a příští čtvrtek bude jistě opět zajímavý.
