19.12.2019

Tento článek píšu 25.12.2019, je to pro letošek den mých Vánoc, jelikož jsem 24.12.2019 sloužil v Motole. Proto můj článek nebude dlouhý, ale pokusím se ho napsat tak, aby byl velmi výstižný.

Tak jako to bývá zvykem se vrátím ještě hlouběji do minulých dnů, dnů, které samotnému čtvrtku předchází. Měl jsem mít ve čtvrtek 19. Vánoční večírek mojí kliniky. V týdnu jsem přemýšlel, jak to vůbec udělám. V pondělí jsem měl práci a pak odpolední soukromou ambulanci v Řepích, úterý jsem sloužil noční službu v Motole a ve středu Beroun a večer zábavu ve formě stand-upu v Duplexu, na které jsme koupili lístky a hodně jsem se na ten večer těšil. Lístky si pořídil i Bende, ale protože nemohl, jeden jsem od něj vzal já a jeden vyhrál za muže zápasu v předchozím klání Kralda. Nicméně Kralda nemohl, měl na ten den už jiné dvě akce. Nabízeli jsme lístek dál, ale nikdo se nechytil. Já jsem ve středu seděl v Berouně mezi operacemi a přemýšlel jsem – jít na fotbálek nebo na večírek kliniky. Kdyby byl večírek kliniky jiný den, je to jasné, šel bych na něj určitě. Nicméně vyšel na čtvrtek a já měl dilema. Po rozjímání jsem ale přišel k závěru, že tento čtvrteční fotbálek bude taky Vánoční, Míšán avizoval dárečky, do hospůdky se všichni těšili a tak jsem si řekl: Hele, kamarádství s klukama je to nejvíc co mám, kašlu na nějaký vánoční večírek v práci, protože když bych dal na misky vah vedle sebe vánoční večírek s přáteli a vánoční večírek s prací … vyhraje ten s přáteli. Po představení v Duplexu jsem v sestavě já, Mates se Sárou a Gruny s Bětkou na dva drinky do baru, kde jsme si krásně popovídali (hrála tam hudba tak nahlas, že jsme na sebe museli řvát a i tak jsme se moc neslyšeli) a moje finální rozhodnutí padlo. Jdu hrát!!!

A udělal jsem dobře, byl to skvělý zápas, já vyhrál hráče zápasu, hrálo se mi skvěle a hospoda byla úžasná, se skvělou atmosférou a moc jsem si to užil!!!

Sestavy:

Juve: Miki, Mates, Majkl, Novas, Novasův kámoš.

Dortmund: Prouzic, Kralda, Misan, Gruny, Hedva.

Za mě velmi silné sestavy. Nebudu se moc rozepisovat s průběhem zápasu. Jen bych chtěl vyzdvihnout jednu věc. Byl to za mě jeden z nejkvalitnějších zápasů za poslední dobu. Co se hlavně líbilo mně – jako obránci – že oba týmy perfektně bránily. Jen velmi vzácně se dostali hráči do nějakého protiútoku. 

V prvním poločase měl více štěstí na kopačkách tým italských, Mates v jednom momentu nádherně přešel okolo levého mantinelu, posunul na mě, nabíhajícího vpravo, já jen tak tak sklepnul křižně před prázdnou bránu a tam zakončil Majkl pod víko. Vedli jsme 3:1 a pár vteřin před koncem jsme vyrobili chybu v obraně při rozehrávce, já byl v bráně, blbě mi to propadlo v souboji na malém vápně s Grunym a ten do prázdné na 3:2. To byl poločasový výsledek.

Druhý poločas přinášel krásné momenty. Majkl rozehrál roh nečekaně levou nohou a já jsem v tu chvíli udělal ve vápně tři rychlé kroky, které nestihl zachytit Hedva a dal jsem nádherný gól z rohu, za který ale musí slíznout smetanu Majkl. Pak snižoval Kralda dalekonousnou pumelicí někde z půlky. Na tu asi po dvou minutách odpověděl ještě větší dělovkou ze stejné vzdálenosti Novas. Stav zápasu byl 6:6, bylo to velmi vyrovnané. Já jsem dostal míč někde na úrovni mezi vápnem a půlkou, vystřelil jsem, míč byl ještě lehce tečován a zapadl přímo do levé šibenice z mého pohledu. Řval jsem gól snad ještě než míč doputoval za brankovou čáru. Konečný výsledek 7:6, elixír radost. Já 3 góly a na 2 asistence – spokojenost.

V hospůdce byla skvělá atmosféra, Míšán rozdával dárečky. Výčepní si nás myslím velmi oblíbil a musím tu zmínit jednu situaci. Poprosili jsme ho, aby nám pustil písně nahlas do éteru hospody. On ha ha, jasně, ale musíte být slyšet. To asi ještě nečekal, že s úvodní písní, hymnou Čtvrtečníhu fotbálku: Karel Gott – Babička, se tak rozezpíváme, že toho možná ještě na chvilku litoval. Ostatním hostům to snad ale nevadilo a rozhodně nás nikdo nepřišel upozornit na naši hlučnost. Hodně se pilo, hodně se hodovalo. 

Vánoční čtvrteční fotbálek se vydařil a já se stal hráčem utkání! Měl jsem tu čest jako první zapsat něco do nové kroniky. Popsal jsem tedy jednu A4 krátkým reportem, doplněnou o fotografie z Prouzičovo tiskárny, což je úžasná věcička a ještě nám poslouží na další blbosti.

P.S. Jelikož je to možná poslední článek roku 2019 a je období vánočních svátků, chci vám všem, úžasným kamarádům a hráčům čtvrtečního fotbálku popřát vše nejlepší do roku 2020. Hlavně pevné zdraví, žádná zranění a ať jste šťastní a nosíte stále úsměv na tváři. Máme tuhle úžasnou partu a já si toho nesmírně vážím.

Mikič 14