20.7.2017
Čtvrtek se se čtvrtkem sešel a mé myšlenky se začínají ubírat směrem k večernímu střetnutí. Po delší odmlce mi Bendy propůjčil svojí kapitánskou pásku, čímž pro mě večerní klání získalo ještě větší náboj. Druhým kapitánem byl jmenován He2, což zaručuje vypjatost a vysoký stupeň nahecovanosti na obou straných. Tyto zápasy mám rád, ani jeden z nás nechce dát svojí kapitánskou kůži lacino a jde do všeho na 110%.
Juve: He2 ©, Kralda, Lukáš, Lencoš, Hlavička kámoš
Real: Grüny ©, Vítek, Míšán, Petr Hlavička, Bendy
Složení obou týmu zaručuje kvalitní a vyrovnané střetnutí. Velkým otazníkem byl hráč se jmenovkou Hlavička kámoš, který se nikdy nezúčastnil věhlasného čtvrtečního zápasu a mohl tak být pomyslným rozdílem na misce vah. Zákulisní informace prozrazovaly, že se jedná o hráče se zkušenostmi z malého fotbalu, s ucházející technikou, avšak trochu pokulhávající fyzičkou. Zápas ukázal, že předzápasové prognózy nelhaly a hráč plnil velice dobře obranné úkoly. Již barva dresů naznačuje, že jsem měl možnost první volby. Sáhnul jsem po Vítkovi, který před týdnem nebyl úplně ve své kůži. I přes tuto skutečnost jsem si ho vybral v domnění, že minulý týden se opravdu jen zastřeloval a tento týden mu tam nějaký ten gól určitě spadne. Nemýlil jsem se. Roli zastřelovače přebral Hlavič, jehož některé pokusy měly k ohrožení branky opravdu daleko. Na druhou stranu se mu povedl lehce šťastný gól z půlky hřiště nebo krásná pohotová patička, která v zápasech nepadá každý týden.
Skóre bylo vyrovnané po celý zápas, kdy ani jedno mužstvo neodskočilo na více než dva góly. Tempo hry nebylo nízké a skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. Hedvovi se povedl brilantní kousek, kdy se mu podařilo vsítit gól přímo z rohu. Bende míč ukázkově tečoval směrem na vlastní branku, kde jsem gól podpořil ještě já svojí tečí. Na obou stranách padlo pár neuhlazených gólů, které byly spíše z kategorie šťastných. Zároveň se oběma mužstvům podařilo spoustu vyložených šancí zahodit, za což určitě nese část viny déšť, který téměř po celé utkání smáčel hlavy fotbalistů.
Za stavu 5:5 mě na levé straně našel centrem přes celé hřiště Vítek, který poslal pas od vlastní branky. Jediné o co jsem se snažil, bylo zkrotit balon a trefit se mezi 3 tyče. Položil jsem do střely tak, abych zkrotil neposedný míč, který jsem vší silou napálil směrem brána. Euforie, vedeme a do konce zápasu zbývají jednotky minut. Teď do toho musíme dát všechno a urvat to. Vyhraný vyrovnaný a vyhecovaný zápas chutná přece nejlíp. Bohužel se nám nepodařilo výsledek udržet a Juve srovnal na 6:6. Zápas dospěl do prodloužení, kdy se hráči shodli na 1x5min + penalty nebo zlatý gól. Nedlouho po začátku prodloužení jsem si naběhl na pravé straně za obranu, kde mě krásnou přihrávkou při hrazení našel Míšán a já opět vší silou vystřelil na bránu. Nemířit, hlavně trefit zařízení. Podařilo se, Kraldovi krásně mezi nohy. Náraz jeho kotníků při snaze zachytit míč zní Katovnou ještě dnes. Přehnaná radost, vyskočení na hrazení, ztěžklé nohy soupeře a pachuť v ústech dokumentují konec zápasu.
Jsem rád, že jsem jako kapitán mohl dovést svůj tým v takto vypjatém zápase k vítězství. Nic nepotěší kapitána víc, než vítězství podpořené kvalitním a svědomitým výkonem spoluhráčů, za což jim patří velký dík! Chtěl bych se omluvit Hedvovi, že jako kapitán po zápase nezažíval stejné, krásně opojné pocity. Hráčem zápasu Grüny, který si jako cenu vybral kvalitní kubánský doutník Cohiba. Má omluva tudíž také směřuje k Míšánovi, který si nemohl vychutnat tento skvělý doutník, jak avizoval před zápasem. Musím říct, že to opravdu nebylo špatný pokouřeníčko, kterým svého času nepohrdl ani velký revolucionář Fidel Castro. Střelcem zápasu se stal He2, který si ale, možná i přes velké zklamání a i přes upozornění spoluhráčů, nevzal kartičku pro střelce zápasu………
Sladké vítězství, pivo sladký, doutník sladkej, smaženka a obložený chlebíček na benzínce sladký. Tak chutnal čtvrteční večer!
Čtvrtku zdar Grüny #89
Přídavek od Kouče z daleké Kanady
Ahoj kluci,
Totálně sleduju všechny události fotbalku a snažím se i číst články! Těším se na katovnu, jako domu. Poznám novyho kamaráda, zahrajeme fotbal, vypijeme nějaký piva, odchčijeme nějaký soutěže ve chcani na dálku, no proste klasiku.
Tady mastim nějakou místní soutěž, dobří kluci, snaživí, běhaví. Sice fotbalové myšlení mnohdy pokulhává, stejně je to fotbalek, shodou okolností většinou čtvrtek. Takže vám taky chci napsat článek o čtvrtku - fotbalku.
Byl čtvrtek jako obvykle, no přesto tu bylo něco nového pro me. Místo obvyklého před zapásového soustredeni (popisu později), jsem šel do prace.
Ano
Sehnal jsem konečně stálou praci, elektrikář. Je zbytečný vysvětlovat jak,
nebo kde? Je to "cash under table" v místním slangu a v podstate valcim s dratkama a zapojuju světla, ale za 13 dolacu je to fajn.
Nicméně abych se vrátil k podstate věci a proč to sem píšu.
V praci od 7 rána do 5 odpoledne, střihl jsem si desítku.
Celej den na štaflích, od sedmi do jedné, smrděl jsem jak po noci ve chlívku.
Když nevíš si nevíš rady, když ti je horko,
potíš se,
jsou to smrady, jsou to potíže.
Nicméně s pauzou na oběd dal jsem to, můj oděv jsem vypral, dal jsem to!
<hurá>
Přijel jsem domu 5:30, dal jsem sprchu a bez jíž zmíněného soustředění vydal jsem se na cestu. (Soustředění chápeš jako hraní FIFA na plejaku, občas nejakej špízek, nebo fajka, dobrej oběd a odpočinek před matchem - neměl jsem stálou praci)
Byl jsem dost heclej, hráli jsme proti typkum, se kterýma jsme úplně první zápas sezóny prohráli 5:2 (já nehrál)
Obvykle se kluci scházejí tak 10-15 min před výkopem, no ve čtvrtek 30 min před zápasem vsichni tam a 8 lidi se dokonce rozebehavalo a rozehrivalo skoro tak umorne jako Jirka Luňák, Majkl Novák, nebo Mikič.
Po "Warm apu" jsme začali přesně podle mého Gusta a od první minuty diktovali tempo. (Musíte chápat, ze ikdyz doma jsem byl gólman, tady u nás v týmu patřím mezi 2 nejlepší a oba hrajeme střední zálohu)
Takže jsem v podstate řídil hru s Olegem a dalším stredakem a snažili jsme se uhlídat jejich hlavní zbraň - taktéž střední zálohu.
Po úvodním tlaku jsem kolem 15 minuty na půlce vyhmatl rozehravku, přesel přes dva hráče a z 20 metru jsem vypálil pravajdou hele, spodní ruzek, přesně k tyči, Elmwood Wanderers vedou 1:0. Parada, nahecovanej jsem za 10 minut přihlížel krásné akci, kterou jsem rozjel od naši sestnacky jo, pasem k půli jo, kde přesným převzetím a krásnou prihravkou nahrál stredak do uličky hrotakovi a vedli jsme 2:0.
V te době jsem cítil, ze nám trochu ubývali síly a chtěli jsme to dohrát do půle, což bylo nějakých 15 min.
Po nepovedenem výkopu našeho golmana jsme ale před pauzou inkasovali, musím říci, ze po tlaku hostí. - 2:1
Abych byl upřímnej v druhé půli kromě mých dvou slibnych, nepromenenych šancí a umornemu tlaku hostí, kdy jsem se stáhl úplně před stopery a snažil jsem se rozrazet útoky neunavnych soupeřů, jsme to přežili a zápas jsme heroicky dovedli do vítězného konce.
(tady chápeš, ze máme prumernej tým a touhle výhrou jsme se posunuli na druhé místo desetičlené tabulky za neohrozenym, neporazenym tymem, se kterým jsme první zápas prohráli 3:2 a hostime je příští čtvrtek).
Na konec musím smutně dodat, ze žádná Podjuliska se nekonala, jel jsem autem s tiffany domu, dal jsem brcko a šel spát, jelikož jsem v pátek zase mazal na 7 na ráno na desinu.
Teď sedím doma a čtu v kronice čtvrtečního fotbalku na Facebooku a proto píšu, mám vás rad, chybíte mi!
Koučis julda fulda 31
P.S. Dvě weed cookies a jsem dobre