20.9.2018

Byl čtvrteční večer, pozdní září.
Vzhledem k již předem avizovaným omezením na naší domácí půdě – Katovně, jsme byli tento večer odehrát na béčkovém hřišti aka umělce nad Katovnou. Nic ale nebránilo tomu, abychom se sešli v krásném počtu 12ti fotbalových mágů.
Dorazily i velké hvězdy českého sportu – mistr světa v hodu oštěpem Vít Veselý a mistr světa v moderním pětiboji Michal Sedlecký (poslední měsíce stabilní člen našich setkání). Každý z nich nakonec oblékl jiné barvy, zde jsou tedy týmy:
Borussia : Víťa, Chyboš, Gruny, Mišan, Sedlo, Majkl
Juventus: Pjouzič, Mikič, Quidič, Girona aka Dan Hasič, Sadič a Víťa Veselič.
Zajímavostí bylo, že nebyli žádní kapitání, jelikož jsme rozhodili týmy až na place a vyšlo to krásně 6 na 6 podle náhodně oblečených dresů.
Šlo se na věc, ze začátku adaptace na vetší plochu a větší bránu zabrala trochu času, ale všichni jsme opravdu zkušení matadoři a po pár minutách jako by se nechumelilo, tiki taka, pocem kamdeš, narážečky, davaj ipajdi, ale na obou stranách a vyrovnanost byla tím hlavním, co provázelo první minuty. Poté se rozjel brankostroj a v prvním poločase se tým Juventusu pokoušel převzít otěže zápasu a chvilkami se jim to i dařilo, pěkné kombinace, krásné střely (Pjouza z dálky cca 25 m do břevna – tzn. Vedle, ale víc nahlas). Konec pološasu už ale byl pod taktovkou Borussky a jejích leaderů Tomího a Mišana, kteří zásobovali nás, normální smrtelníky, krásnými balony. Poločas 4:2 pro žluté.
Ve druhé půli se valila lavina střel a gólů na branku Juventusu, který absolutně nezvládl fyzicky, ani takticky úvod druhé půle a z ničeho nic po pěti!!! Gólech Chybiče v řadě, prohrával tuším 8:2, cca ve 45.minutě za stavu 10:3 pro Borussku to už nevydržel Gruny, který si vyměnil nezištně dres s Quidem a ocitl se v týmu Juve. Takže konec zápasu jsme počítali opět od nuly, ať mají Taloši šanci.
Vedli 2:1, opravdu jim Gruny velmi pomohl a hned hra vypadala mnohem učesaněji. Poslední minuta, nakonec kdo dá góla vyhrál… Jelikož jsem byl většinu zápasu v bráně, nebo v obraně, moc jsem se nezapojoval do útočných akcí svého týmu, nyní ale přišla má chvíle. Po nepovedené střele Tomího Grubera jsem si loptu uchopenou ve svých pažích předhodil do běhu a vyrazil na zteč, nakopnu si, atletickým během si doběhnu, narážim Víťovi, který mezi třemi hráči naráží zpět a já jsem před Sáďou jako jejich gólmanem sám, neváhám a jen ťukám do kulatého nesmyslu a rozvlňuji síť….vyhráváme i druhý mikrozápas!!! JOOOOOO!!!
V hospodě jsme pobyli jen chvíli a před 23.hodinou na záhradce na Julisce jsme již platili a rozjeli se do svých domovin. Hráčem zápasu se k překvapení všech stal Majkl, který si vylosoval svého kolegu z branže Jurgenna Kloppa (v tu chvíli již trenér arci klubu FC Liverpool). Už si pěkně Sasu Hoví na hifině v obýváku. Díky moc kluci!!