Výhra 13:7 aneb letos jsem ještě neprohrál
Čtvrtek, den pro fotbálek zaslíbený,
Žádný jiný den v týdnu takový není,
Dlouhá doba mého půstu je u konce,
Již těšil jsem se moc na tyto borce,
Půle první hra nahoru a dolů,
5:5 svítí na imaginárním televizorů,
Já hrál jsem opravdu bídně,
Měl jsem však spoluhráče snad z reprezentační líhně:
Kouč střílí jeden gól za druhým, je to parádní
Kralda vždy vytáhl zákrok brutální,
Rafa ten špílí a bojuje o stošest,
Kapitán Prouzič si může mlátit do hrudi pěst.
Zdravotně a fyzicky jsem na dně,
Protihráči však střílí do brány marně.
V táboře protihráčů vládne nevole,
To když Veslo a Víťas na sebe řvou: TY VOLE!
Majkl se snaží hrou svou vše zvrátit,
Čas se však začíná nelítostně krátit,
Ze všech pozic pálí Maroš Kaľata,
Není však přesný jak Vito Scaletta (Mafia 2),
Maroš Lisoň drží svůj vysoký standard,
Na nás by však nestačil ani Watford (čti votfart),
Zázrakem završím patičkou hattrick,
Za ten by se nestyděl ani Kluivert Patrick,
Na tabuli svítí třináct ku sedmi,
Z šatny se přesunem do naší jídelny,
Hráč i střelec jasně Koučisko,
Do naší kroniky píše propiskou,
U Ondry žádáme změnu jídeláku,
Píčovin je tam jak máku.
Klasický tatarák a pivíčka,
To je ta krásná čtvrteční pohodička,
Už se moc těším na příště,
Sportu zdar a kvalitní hřiště!
Mates Blahy Jr 11
