25.6.2020

Byl čtvrtek 25.6.2020 a ráno se mi nevstávalo úplně nejpříjemněji. Byli jsme totiž s Majklem a Grunym na famózní večeři u Bendítka s Klarítou. Z poklidné, romantické večeře bylo klasicky 6-7 pívek, cca 4 voděny a šlágr ligy Slavia vs Plzeň v TV (Majkl bral pro jistotu i tablet, kdybychom to nedokázali pustit u Bendyho). :D Nějak jsem se ale probral, dostal se do práce a měl toho klasicky docela dost (čtvrtky a pátky pro mě nejhorší ).

Po delší době nás bylo setsakramentsky málo. Jen 5 stálých členů ČF. Rozhodil jsem sítě. Ačkoliv jsem říkal, že už se na to vyseru , tak mi to stejně nedalo, protože jsem si chtěl zahrát. Tímhle chci apelovat na všechny ostatní, že to fakt není prdel někoho takhle shánět v den fotbalu a poprosit, aby se třeba taky někdy zasnažili a někoho sehnali. Naštěstí se nám to vše podařilo a bylo nás deset. Jako nehrající kapitány jsem určil dva zraněné špílmachry Míšana a Majkla, kteří se svědomitě nahlásili na tribunu. 

Sešli jsme se klasicky v soukromém svatostánku Joga Bonito Lysolaje. Kapitáni byli na místě činu jako jedni z prvních a hned je napadlo, že bychom mohli dát tým ČF vs Náplava. Oběma se to zalíbilo, ale teď kdo koho bude koučovat? Všem je asi jasné, že oba chtěli trénovat nás. Rozhodli se tedy pro soutěž v břevínkách, kterou těsně vyhrál Míšan (trefil se a Majkl ne). Vybral si tedy Dortmund a nás:

Hedva, Pjouza, Dealoš, Bendy a já. Proti nám ale nenastoupili žádní nazdárkové. V týmu Ajaxu byl hřištěm ostřílený Šíma, k němu playmake Pavlis, potápěč Halič, gólman Mary a Lysolajský zabiják Martin. Říkal jsem si, že jsou to docela fotbalisti a že tam je síla. Šel jsem do utkání s notnou dávkou respektu, ale ještě před výkopem mě uklidnil Prouzič, který zahlásil, že jsme takhle proti náplavkám nikdy neprohráli. To byla jedna z věcí, která mi vlila krev do žil. Druhá byla ta, že mi kapitán Tygr dal příležitost a postavil mě do základní jedenáctky a ještě k tomu na hrot útoku společně s dalším ostříleným šutérem Lencošem. Koučovi jsem slíbil, že se odvděčím. Cítil jsem velkou formu už při rozcvičce a řekl mu, že dám aspoň 5 fíků (to se mi povedlo už do poločasu).

První poločas začal lehkým otrkáváním a najednou vyšší balón, vletím do souboje já vs míč a ten vyhrál 1:0 (koupil jsem ji do nosu jako kráva). Celá lavička se začala smát a s tím jsem se nechtěl smířit, balon jsem nakonec ukočíroval. Přilepil jsem ho na kopačky, vykoupal dva hráče, gólmana a předal dýlošovi před prázdnou kasu. Ten v takových situacích jen málokdy mine. Stav tedy 1:0 pro Dortík. Musím ale říct, že zápas nebyla procházka růžovým sadem. Hra se přelevála ze strany na stranu a skóre také. Byl stav cca 2:2, přišel mi dlouhý pas za obranu od Hedvy, zalepení, klika vracejícímu se obránci a lobík gólmanovi alá Kája Poborák přesně pod víko. Nechápu, jak jsem to udělal a ani nevím, jestli se mi tohle ještě někdy povede, ale myslím, že jsem si hlavně touhle akcí navnadil všechny aktéry zápasu o hlas pro hráče utkání. Pak sem tam nějaké doklepávačky, levasoň z úhlu, bodlo z dálky k pravýmu klacku. Párkrát jsme museli na moment přerušit, protože si Prouzič musel doplnit cukr. Hned potom byl ještě lepší (i když už to skoro ani nešlo být). Poté Hedva přidal další kus, oni nějaké také a do kabin se šlo asi za stavu 7:6 pro nás. Musím vyzdvihnout úžasnou kompaktnost našeho týmu a především precizní obranu Bendeho, Prouziče a Hedvy, díky které jsme měli s Lencošem spoustu prostoru a nemuseli se tolik vracet. Ze soupeřů bych nejvíce vyzdvihl asi Pavlise, který si rychle zvykl na povrch a předvedl super výkon (klasicky mi i nasadil housky tou jeho debilní kličkou). Kluci dělali, co mohli, ale na nás to prostě nestačilo. Po poločase jsme přidali hned dva banány, kdy se trefil Prouzič a krásným, prudkým lobem téměř přes celé hřiště i Hedva. Soupeř ale opět přidal na obrátkách a snížil. Nebyla nouze ani o vyhrocené situace. Nováček na ČF Martin dal asi hned v první minutě loket do obličeje Lencimu a hrál tak tvrdě, že jsem v jednu chvíli myslel, že mu ji Pjouza vysolí.. :D Nutné je podotknout, že podruhé za to nemohl, ale Prouzič ho blbě pochopil a krásně po něm vyjel. Je ale fakt, že byl trochu přidrzlej (trochu víc).. Pár zakopnutých mičud od Hedvy (jak už to tak bývá), ale ten na nejdelší dobu byl ode mě. Stav asi 11:10 a máme standartku. Z pozice brankáře čekám vpravo na přihrávku, ale Prouzič (k mému překvapení) příhrál Hedvovi. Střela a skrumáž, v které se nejlépe zorientoval Mary. Chytil balón a hned vystřelil přes celé hřiště. K mé smůle trefil prázdnou bránu, kam jsem se nestihl vrátit. Omluvil jsem se spoluhráčům a chtěl vše napravit. Šel jsem to útoku, sám sobě jsem si narazil o zadní mantinel a propálil Maryho na 12:11 (krásně se šoural do brány a málem ho ještě stihl). Pak ještě někdo přidal uklidňující gól na 13:11 a vedení jsme si už zkušeně pohlídali. Slova Michálka Prouzy se tedy opět naplnila. Čtvrteční fotbálek prostě jen tak někdo neporazí. A jak říkal Veslo, že ani Barca by si na Katovně neškrtla, tak včera v Lyso taky ne! 

S Bendítkem jsem dal rychlou sprchu v novým bytě v Horo a oba jsme jeli autem do hospody. Nikomu se moc nechtělo pít, ale nakonec se nás v hospodě sešlo asi 8 nebo 9. Musím se přiznat, že jsem trochu čekal, že vyhraju hráče, jelikož jsem tam z našeho týmu byl jen já a Bendy. Ten tedy hrál taky výborně, ale mně tam zrovna padalo fakt snad úplně všechno. Možná to bylo tou euforiíí, v které jsem byl celý den ze slavení titulu mého srdcového klubu Slavie Praha!!! Nemohl jsem připustit aby moje další srdcovka prohrála. Nějaký to nealko pivo, tláča, krtkův dort Léni, káves a šli jsme od sebe. Musím říct, že jsme se dokázali bavit i bez piva a dávali klasický fórky,ale není to prostě ono. Byla i docela sranda, když jsme odcházeli, protože nás tam bylo 6 a úplně všichni autem, což příští týden musíme napravit. Lencoš už nahlásil, že dá mocně (asi s sebou veme nějaké dobrůtky nebo nevimJ).

Byla pro mě pocta hrát v takovém týmu a hráče by si zasloužil každý z BVB. Bylo nás ale málo v hospodě a tak jsem dostal 8 hlasů z 9, což se mi asi nikdy nepodařilo a moc Vám za to děkuji!!!

Cestou domů jsem měl v autě fakt krásnou náladu a přemýšlel jsem nad tím, co to máme za partu a jak to je krásný až se mi z toho chtělo skoro brečet. Už se nemůžu dočkat dalšího čtvrtka! Těším se na Vás, fotbal a pivo!

Díky, Matthaus #11

P.S. Ještě za tuhle výhru musím poděkovat svýmu nejlepšímu kámošovi Grunymu, že pořád nechodí a dává tak šanci vyhrát hráče i ostatním..

P.S.2. Pojďte vymyslet nějaký ty postavičky a objednat to!