Po minulé absenci obou kapitánů se zase vše vrátilo do starých kolejí a mohlo proběhnout další z kvalitních utkání čtvrtečního fotbálku. Hned v úvodu nám nemalé překvapení přichystal Hedva, který po shození své teplákové soupravy odtajnil nový dres PSG. V tu chvíli propuklo veliké nadšení všech účastníků, netrvalo však moc dlouho, protože přišla jen malá část ze všech kousků. To však nebránilo tomu, aby nastoupil pařížsko-německý tým proti madridskému a roztočilo se tak tradiční čtvrteční soukolí.
V růžovém tedy nastoupili: Veslo (C), Luňas, Kralda, Gruny, Miki, Macek a Maroš.
Za modro-bílé pak: Bende (C), Hedva, Šéba, Rafa, Bala, Dubák a Hučis.
Hned po úvodním hvizdu Šéba zkusil propagační střelu z půlky, která však tentokrát neměla ten správný směr a skončila za brankou. Jak obě sestavy napovídají, počáteční průběh byl velice vyrovnaný a góly padaly zřídka a na obě strany. Po delší pauze se kapitán „Utáh Nárt“ neostýchal a kopal většinu standardních situací. Tyto žíně většinou končily daleko od brány a se slovním komentářem Mikiče. Ani já, Bende, jsem neoplýval šikovností a kazil jsem především, pro mě klasické, rozehrávky před vlastní bránou, které končily nebezpečnou šancí soupeře vsítit gól. To se naštěstí nestalo a poločas končil těsným jednogólovým rozdílem 3:2 pro PSG-DE, když asi deset vteřin před koncem poločasu dali branku.
V krátké pauze týmy daly rychlou poradu, do které se vmísili i nehrající trenéři na střídačkách a z pohledu nehrajících jistě byly jejich komentáře na místě.
Do druhé půle se vlétlo ve velkém stylu, až hráči Realu nevěděli, kde jim hlavy stojí a vyčítali si především díry v obraně, kterou jejich soupeři proklouzávali. Během několika minut tak diváci mohli pozorovat téměř jisté vedení 7:3 ve prospěch PSG-DE mančaftu. Do konce utkání však zbývalo ještě stále dost času a Veslovi svěřenci se rozhodně nehodlali vzdát. Grunyho už naháněli pověstní šumavští medvědi, on se s nimi však statečně rval a nedal jim čuchnout. Veslo se opět chystal k žíni, tentokrát však Real zahrál nádhernou standardku a Kralda skóroval. Za krátko už skoré bylo 7:5 a růžoví se chtěli stále rvát o další branky. Druhý tým si však kontroloval své vítězství a udržel si ho až do závěrečného hvizdu.
Po fotbálku šla většina hráčů na pivo, kde byli zvoleni hráč utkání a střelec utkání. Vytouženo kuličku ukořistil Šéba a jistě už ji pyšně vystavuje mezi svými ostatními triumfy. Hráčem utkání byl zvolen Hedva a odnesl si tak posledního mluvícího „Faulyho“ (ano, další ceny pro hráče klidně může přinést někdo z vás). V hospodě nás ještě svou návštěvou potěšil Svobodík, který s sebou přivedl několik Messiášů z Argentiny. Celý večer završil řečník Veslo výkladem příběhu o jízdence, kterou můžete slyšet stokrát a po stoprvé vás opět pobaví. Tentokrát jsme se stali svědky česko-anglické verze, která obsahovala slovní spojení jako „little hill of shit“, „twist the fucking finger“, "little loud music vole“, „in da little pussy“ a další.
V neposlední řadě bych rád zmínil 1. Turnaj ve FIFĚ, který se konal u Matěje a vyhrál jej (překvapivě) Matěj. Celý večer byl velice povedený, turnaje se zúčastnilo celkem 12 hráčů.
1. Mates
2. Pavlis
3. Majkl
4. Bende
Všichni účastníci, včetně doprovodu, byli královsky pohoštěny alkoholickými a nealkoholickými nápoji, gulášem, chlebíčky, šneky (tyto malé pochutiny ocenili především Gruny s Hučisem). Turnaj končil ve 3:15 ráno suverénním vítězstvím Matěje ve zpoceným triku a omaštěným čelem – přesto však, hluboko ve svém srdci, nadmíru spokojeným.
