29.6.2017

Opojen čerstvými vzpomínkami na čtvrteční utkání zasedám k PC a začínám psát následující řádky. Všichni víme, že čím více odkládáme psaní článku, tím méně si toho pamatujeme. Aby mohl být čtenář plně vtažen do čtvrtečního klání, je třeba utkání popsat co možná nejbarvitěji.

Týmy:

Arsenal: Šéba, Grüny, He2, Majkl, Víťa (špatný dres si částečně odpykal řízkama v hospodě)

Juve: Míšán, Hučís, Matěj, Kuba, Bende

Celý čtvrteční den doslova prochcal a my turfaři jsme do zápasu vcházeli mírně nejistí, jak nám tento terén bude vyhovovat. Nutno pochválit Šébu, který přinesl dva míče z letošního finále ligy mistrů CARDIFF, které mají velmi hladký povrch, tudíž na mokrém trávníku doslova utíkaly před očima. Hedva se předvedl ve svých nových úžasných turfách aka Paulo Dybala a hned při rozcvičování naznačil, čeho je jeho pravá noha v kombinaci s touto výbornou botou schopna. To se potvrdilo i při zápase, kdy z pravé strany po krátkém nápřahu krásně zavěsil do levé šibenice z pohledu kameně stojící gólmana Bendeho. Zápas bych nazval festivalem zahozených šancí, které se střídaly na obou stranách. Achillovou patou byla pro hráče Arsenalu koncovka, kdy se místo střelby z výhodných pozic snažili zavézt míč až do „kuchyně“, což ve spoustě případů končilo nezdarem. Z pohledu nezaujatého hráče Arsenalu bych řekl, že spálených šancí bylo víc na kopačkách hráčů Arsenalu, i když na zahozené šance Juve by také rozhodně bylo potřeba využít obě ruce. Mé maličkosti se podařilo zahodit hned 4 gólové šance, kdy jsem například 2x selhal tváří v tvář gólmanovi. Fotbal je ale týmová hra a co se nepovede jednomu, druhý pohotově zastoupí.  První polovina zápasu byla velice vyrovnaná, po jejíž celou dobu si hráči Arsenalu udržovali mírný náskok. Před koncem poločasu, se jim podařilo utéct na rozdíl 3 branek, takže půle byla odpískána za stavu 6:3 z pohledu červenobílých.

Do začátku druhé půle vstupuje vedoucí tým s výhledem navýšení svého náskoku, prohrávající se naopak snaží rozdíl ve skóre eliminovat. To se hráčům Juve podařilo velmi záhy, když dvěma slepenými góly snížili na 6:5. Hráči Arsenalu ale udrželi své nervy na uzdě a opět odskočili na rozdíl dvou branek.  Pak se na levé straně uvolnil hráč Juventusu Mattoti, který prudkou přízemní střelou překonal gólmana Arsenalu Grünyho. Ten to nesl velmi těžce, jelikož si byl vědom důležitosti onoho gólu, který mohl určit ráz zbytku zápasu. Hráče Arsenalu poslat do kolen, naopak hráče Juventusu posadit na koně. Naštěstí, pro hráče Arsenalu, nenastala ani jedna varianta. Arsík opět brzy odskočil na rozdíl dvou branek, čímž definitivně otupil snahu černobílých. Po heroickém výkonu hráčům Juve začaly v závěru zápasu trochu docházet síly, čehož využil Arsenal a dalšími 4 vykombinovanými góly do prázdné brány stanovili závěrečné skóre na krutých 13:7. Předzápasové papírové předpoklady možná byly na straně Arsenalu, ale odhodlanost hráčů Juventusu a jejich obětavé nasazení tuto počáteční výhodu mazalo. Emoce na trávníku doslova stříkaly a každý vstřelený gól byl doprovázen mohutných řevem skórující mužstva.

Hospoda, řízečky, celkem 4 střižby o 3 měsíčky citrónu, ze kterých vyšel jako poražený Hedva, Kuba, Míšán a Rafa. Jako hráč zápasu jsem si vybral maketku Kolosea, čímž děkuji Bendymu za dar a Hučísovi, že si onu odměnu minulý týden nevybral. Střelcem zápasu se stal Majkl, který si vzal kartičku gólmana s né moc kvalitními ofenzivními statistikami, což je snad jasný neJ….

Užívejte týden, svátky a na Katovně ZDAR!

Grüny #89