30.8.2018
Je středa 29.8. a Gruny v 8:33 vykopl v naší skupině čtvrtečního fotbálku že jde. To bylo z celé středy to nejlepší co se mohlo stát, i když jsem teda ještě pak večer mordoval jednu 18tku u nás na hřišti v Lučici (Gruny, Matěj a Víta dobře vědí, o jaké prostředí se jedná), to se ale nedá s pocitem napsání, že jdu taky srovnávat.
Tento čtvrtek byl brutální v tom, že začalo psát spoustu lidí, že by šlo taky a tak se to pořád hromadilo, až nastala myšlenka, že by se mohl dát velkej 11na11. Neskutečnej pocit, že budu u tohoto historického momentu.
Ted už jen zbývaly doladit detaily..O kapitánskou pásku se přihlásil Prouzič a druhý kápo byl zvolen Majlk, v tom ale Matěj dostal myšlenku, že by jsme mohli dát členové proti nečlenům a tato myšlenka se zdála jako nejlepší řešení a taky to tak bylo! Mates díky za tenhle nápad..
A teď už k sestavám:
Dortík:
Prouzič, Majkl, Mišan, Novas, Mikič , Lanča, Hedva, Gruny, Víta, Vencoš, Matěj
Juve:
Šéba, Vítek, Jarda , Čaudan, Berny, Nejlepší golman v Žironě, Štěpán Šéba, 3xmladý pušky z Dukly
Už při cestě na stadion jsem se strašně těšil a chtěl jsem, aby to vypuklo co nejdřív. Na každém byla vidět trošku nervozita, ale každý byl strašně natěšenej, proběhla klasická rozcvička. Majkl se ujal kapitánského pojetí a dal nám jasné pokyny, jak k zápasu přistoupit a hrát. Jednalo se o geniální taktiku (tikytaka), se kterou si borci z Juve nedokázali vůbec poradit a hráli pouze náhodné nákopy na Šébu, nutno podotknout, že se Šéba ten večer choval jako kokot a ještě jsme na něj museli čekat, asi se zase někde procházel……
Konečně jsme byli kompletní a mohlo se jít nastoupit. V ochozech zazněla nejlepší hymna na světě a my tak společně mohli nastupovat při znělce ligy mistrů. Já měl husinu jako kráva, ale to asi každý , kdo miluje tenhle sport. Pozdravili jsme diváky , podali si ruce a už se pomalu začali soustředit na hru.
Začátek byl takový neurovnaný, než jsme si každý zvyknul na svůj post. Poté už to ale byla radost z fotbalu. Na gol se čekalo asi 10minut. A to když Hedva posadil milimetrově roh na Mišanovu hlavu a ten s přehledem přes kříž brány zasítil. Prostě to trefil nechytatelně. A ta radost tomu pak odpovídala. Tempo hry bylo obrovské, až z toho vznikla v podání Juve nesmyslná malá domů , kterou nejlepší golman v Žironě chytil do ruky a tady se projevil už zmiňovaný Šéba. Nevím co víc už by chtěl pískat za malou domů. Tohle bylo všem na hřišti jasný, jen on se hádal. Výsledkem byl nepřímý kop, který jsme rozehráli a Lencoš se neomylně trefil k tyči. 2:0 yesss. Pak se dlouho hrálo bez golu, načež juve dvouma golama v podáni Šéby srovnalo. Byli to takový haluzi, ale co se dalo dělat. Naštěstí jsme do poločasu dali na 3:2, kdy Mates prokázal instink zabijáka a doklepnul balon do prázdný branky. Zachoval chladnou hlavu a uklidil to k tyči. Kdybych to udělal jako on , tak to bylo 4:2, ale můj pokus letěl tak 15metrů nad, prostě hrozný kopyto. Poločas teda 3:2 pro Dortmund a mohlo se jít napít pokecat, probrali jsme znovu taktiku a šlo se na to.
Druhý poločas jsme nezačali moc dobře a Juve dalo asi po 5minutách na 3:3. To nás trošku rozhodilo a Juve přebralo otěže zápasu, to vygradovalo k tomu že Šéba dokonal hattrick a tím pádem jsme z 3:2 po půlce nakonec prohrávali 3:4. Pak se ale projevila naše obrovská bojovnost a chut tento zápas zlomit a otočit a nakonec jsme se dočkali vyrovnávací branky, kterou obstaral opět výborně hrajicí Matěj. Po tomto vyrovnajícím golu se hrálo nahoru dolu, pak se ale balon na hranici vápna dostal k Lencošovi a ten podle mě ani neví jak to kopnul , protože u tý střely už skoro ležel , ale z brutálního záklonu tam fouknul šibenici. Malej šéba se zatím jen otočil. Po tomto golu Juve totálně odpadlo a my si hráli svojí hru. Oni už měli jen náznaky, kde se to snažili uhrát přes svojí pravou stranu , ale tam my měli neúnavného dříče z AC Gennara Gattusa Mikiče , který to totálně tomu mladýmu klukovi musel znechutit. Myslim, že ještě dneska je mu z toho špatně. Za mě byl Mikič nejlepší na place, proto i při volbě hráče zápasu, to byla pro mě jasná volba. Konec zápasu se odehrál za nechuti Juve a pořád brečícího a hádajícího se Šéby. Dali jsme postupně ještě 3goly , ale uznaný nám byl pouze jeden a tak konečný výsledek byl 6:4. No ale je to hodně diskutabilní, jelikož naše 2neuznané goly byli jasně regulérní, tudíž výsledek ve statistikách bude přepsaný na potupných 8:4 pro Dortík.Pak klasická sprcha a mohlo se jít do levné restaurace pod Juliskou. Tady se to opět rozjelo , zpívalo se jedl se tataráček a venku hulil špek, už jen chumelení tomu chybělo. A pak to nastalo, šlo se volit. Vůbec jsem si nedělal iluze, že bych mohl být zvolen, protože můj výkon byl strašnej, ale asi pán bů nebyl doma a já dostal 4hlasy..yess a bylo to tam. 5kusů a dvě hrušky a měl jsem jí jak prase cvičky..Díky moc, že jsem mohl být součástí tohoto čtvrtku, prostě rodina musí být pohromadě.čao Lanča