6.4.2017

Tento týden se pro mě nesl ve znamení dvou sportovních vrcholů. Vedle čtvrteční klasiky mě ještě čekal souboj na 1km s pozvolna se etablujícím čtvrtečním fotbalistou Míšánem. Každý sportovec mi dá za pravdu, že není jednoduché se připravit na dva diametrálně odlišné vrcholy v tak krátkém časovém úseku. Sám jsem byl zvědavý, jak se s touto situací poperu a zároveň si uvědomoval, že pondělní vítězství by mi vlilo do žil notnou dávku energie, kterou bych mohl pozitivně využít při čtvrtečním večeru. 

Jak jsem již předznamenal, s Míšánem jsme se v pondělí utkali v ryze atletickém souboji. Ani jednomu z nás se běžet nechtělo a celá událost tak byla především pro pobavení přítomných diváků. Sázka je sázka a my šli trpět na tartan zmáčený krásným jarním deštíkem. Jak se v atletických kruzích říká – mokrý tartan – rychlý tartan, čehož jsem chtěl plně využít. Má taktika byla jasná, viset a 230m před cílem zaútočit. Tuto taktiku jsem splnil do puntíku, díky čemuž jsem dokázal ovládnout tento prestižní souboj. Vítězství, večeři a především pohoněné mužské ego jsem měl v kapse. Co se Míšánovi nepodařilo v pondělí na dráze, to si chtěl naivně vynahradit druhý den při hraní xboxu, NHL 2014, Grüny – Míšán 2:0 na zápasy, Grüny – Blahy 2:0 na zápasy. Pokračuji ve vítězném tažení. Do hlavy se mi začínají vkrádat myšlenky na čtvrteční zápas s jedním přáním, zůstat na vítězné vlně. Mé očekávání trošku přibrzdil středeční večer, kdy jsem se na firemní večeři lehce vyndal a celé čtvrteční dopoledne jsem byl v práci jako namalovanej, v podstatě jen do počtu. Když jsem se po obědě trošku zmátořil, říkal jsem si, ž večer do počtu rozhodně být nechci. Chci zůstat na vítězné vlně. Po práci lehkej schlaffen, klasický čtvrteční míchaný vajíčka a mažu na bus. 19:30 vyjíždím z Bořislavky a já vím, že budu mít ještě dostatek času na jedno vožralecký hovno a kvalitní rozcvičku před zápasem. Nic neponechat náhodě.

Složení týmů:

Arsenal: Majkl (c), Kralda, Tomáš, Víťa, Vojta

PSG: Vencoš (c), Grüny, Míšán, Hlavička, Blahy Jr.

Při pohledu na soupisku jsem si netroufal odhadnout, kdo bude v tento posvátný večer tahat za kratší konec. Lehkou nápovědou mohly být první minuty zápasu, kdy měli více ze hry hráči PSG, kteří ovšem nedokázali proměňovat své vytvořené šance. Co se nedařilo na jedné straně, to se dokonale dařilo plnit na straně druhé. Hráči Arsenalu dokázali efektivně využívat své vytvořené příležitosti, čímž byli neustále o krok před soupeřem. Naopak hráči PSG začínali pomalu propadat frustraci z neproměněných šancí, kterou se snažil, jako správný kapitán, uklidňovat Lencoš. V tuto chvíli by se zdálo, že za kratší konec budou tahat právě hráči v modrém. I proto do kabin odcházel v lepší náladě tým Arsenal, který především díky Kraldovo nechytatelným střelám a Víťovo lehce náhodným bodlům držel nepatrný náskok 5:4. Hráči PSG chtěli pokračovat v předváděné hře a neustále se navzájem uklidňovali, že jim to tam prostě musí začít padat.

 Do druhé půle ovšem vykročili pravou nohou hráči Arsenalu a podařilo se jim odskočit na rozdíl dvou branek. V tu chvíli se na hráčích PSG začínala objevovat drobná nervozita. Zápas měl tempo a emoce, kterým dával průchod především kapitán Arsenalu Majkl. V jedné situaci se snažil slovně rozhodit Blahyho, ten toho ovšem využil ve svůj prospěch a rozehrál se k parádnímu výkonu, za který si vysloužil korunu pro krále střelců, krásné 4 góly. V té době už hráči PSG na trávníku jasně dominovali a s lehkostí pronikali do značně rozhozené obrany Arsenalu jako do lehce přesluhující zaměstnankyně podniku pro mužské pobavení. Ačkoliv se Majkl snažil, nedokázal zkonsolidovat své hráče, což byla voda na mlýn pro hráče v modrém. Ti během deseti minut nasázeli 5 branek a otočili skóre ze 4:6 na 9:6. Pak už zápas pokračoval v poklidnějším duchu a skóre se zastavilo na konečných 12:8 pro PSG.

Se čtvrtečním fotbálkem se již tradičně pojí klasické hledání zakopnutého míče, které mělo, i přes černé zbarvení balónu, šťastný konec. Radost z výhry a zklamání z prohry by se po zápase dalo v šatnách doslova krájet. Ovšem po překročení hospodského prahu vše opadne a všichni si užívají vzájemné společnosti a zlatavého moku. Na jedno mužstvo čekalo v hospodě pivo sladké jako hovno z nutrie, po kterém se nejednomu kazí zuby. Poražení musí naopak skousnout zvýrazněnou hořkost již tak výrazně zahořklého českého chmele. Po zvolení hráče a střelce zápasu si přišli na chuť i milovníci bramboráčků. Početná skupina čínských návštěvníků pražské metropole opustila po večeři svá místa se spoustou nedotknutých bramboráčků. Toho ihned využil náš hladový stůl posilněn zvýšeným apetitem na téměř cokoliv a jako supi útočící na mršinu po 3 měsících hladovění se vrhl na vedlejší stůl.

Zprávy z nejmenovaného zdroje dále tvrdí, že Blahymu Jr. nestačily bramborákové hody a navštívil místo poslední záchrany po zavření hospodské kuchyně. Na benzínce dokázal ještě ztrestat panini, čokoládový croissant a dva pytlíky Haribo, což na nějakou chvíli utlumilo jeho nesporný apetit a mohl jít v klidu spát. Své úsilí posledních dnů vrhá do transformace své postavy a řekl bych, že tímto tempem se mu to zaručeně podaří:)

Ve čtvrtek si užijte zápas kluci, ačkoliv velice mrzutý, musím absentovat.

Tomassini Gruny #89