6.8.2020

Čtvrtek 6.8.2020

Rychle nahozená anketka během úterního dopoledne znamenala pro mě bleskurychlou účast na čtvrtečním klání. V práci mám peklo, dva lidi v týmu na dovolený, takže si připadám jak černoch na bavlníkový plantáži. Takže čtvrteční napnutí sil na hřišti je pro mě vysvobození. Na "captajna" jsem byl nominován společně s Kůčou, kdy to byla téměř jeho "captajnská" prvotina. Věděl jsem tedy, že virtuální střižbapřes Mišána (Mates asi zrovna nebyl poprvé v životě u telefonu, to znamená, že nemohl podle mě celý den kadit nebo nevim) je lehce nakloněna na moji stranu. Šel jsem štěstíčku naproti postupným systémem papír-nůžky-kámen a hned na první dobrou neměl Kůča šanci. Strategická příprava, kdo někdy už byl kapitánem, tak ví o čem mluvím. Po dvou simulacích potencionálního výběru týmu jsem byl připraven snad na všechny možnosti výběru protihráče a šlo se vybírat. 

Mišán vs Chybič

Mari vs Majkl

Šíma (doufal jsem již bez lyžáků místo kopaček) vs Víťa

Gumák vs Bendy

Arsenal vs Juve

Volba nakonec dopadla na téměř ideální tým tak jak jsem ho chtěl a v duchu jsem zatnul pěst až ke hvězdám. 

Po kratším rozcvičení (v takovymhle teple se tlustej člověk přece skoro nemusí rozcvičovat, protože se potí celej den) se šlo na výkop, strategie Gunners naprosto jasná: Zodpovědně zezadu, rozehrát na třikrát, v poklidu, dotlačit na půlku a pak ostřelovat svatyni. První poločas se přeléval z jedné strany na druhou, nebyl zde větší rozdíl skóre než o jednu branku. I když musím uznat, že to bylo primárně z vůle Gunners, že nechali Starou dámu motivovat alespoň do toho poločasu, kdy s námi vydrželi běhat po hřišti. Kůča s Bendym, Majklemjistili zezadu, Chybič s Víťou útočná dvojici. Bendy namazal špatnou rozehrávkou přímo na nohu útočníkům soupeře, kteří chladnokrevně zakončili. Obratem Bendy při tlačence Juvekryl svoji střelu za proběhnuvší soupeře a vymetl růžek branky arsenalu. První poločas skončil po pěti a zdálo se, že se ještě bude hrát o vítězství, ale opak byl pravdou. 

Druhý poločas začal platonickým tlakem Juve (jakože si myslíte, že tlačíte, ale nic z toho není, jak na hřišti, tak na záchodě) kdy největším úspěchem bylo to, že Majkl (hráč Juve podotýkám) už nemohl jít z brány, protože mu došla šťáva. A od té doby to šlo z kopce. Na straně Gunners lítal balón, na straně Juve nejprve hráči, posléze už ani hráči. Ve stylu "pocem kam jdeš" jsme šli za naším cílem drtivého vítězství, narážečka střídala narážečku a kombinovali jsme až do brány. Góly tam padaly jak čísla nakažených v prvních dnech koronaviru.  Písknul se konec 9:5 pro Arsenal, rozklad dokončen. Fotka vítězů i poražených. Čest oběma. 

Nemohl bych zapomenout na Matese na střídačce, který v první půli povzbuzoval obě strany, po poločase už jenom Juve (protože musel být na půl vodonošem pro majkla jinak by snad umřel). Virtuálně smekám klobouk Mates. 

Stejně se každý týden těším na to, jak si ve čtvrtek kopnu, jak zase nevydržím běhat ani půlku poločasu (chtěl jsem naivně napsat poločas), jak budu nasranej nebo veselej celý pátek,jestli vyhraju nebo prohraju, jak jako dalších tři a půl tisíce sledujících na instáči uvidím skvadru týmů a dám srdíčko, jak si dám pívo na žízeň a jak dám s váma pokec. 

Takže díky kluci He2