8.10.2020

Fotbálek 8/10/2020

Yes hoši, hráč utkání! Po zranění to extra potěší. A ještě víc po pondělním výprasku na hanspaulce, kde jsme hráli jak Brazílie proti Německu na MS 2014. Akorát bez toho gólu Brazíle, no. Ale pojďme popořadě.

Anketu na čtvrtek tentokrát vykopával Mari a dvanáct hráčů do ní napadalo rychle jak dvanáct tupláků do Matese v sobotu na oktoberfestu (aspoň tak jsem to slyšel). Sestava vypadala silně, složená z klasických účastníků poslední doby a k nim navrátivší benjamínek Šimon a hostující pětibojařský matador Gumák. Kapitány byla zvolena skoro sourozenecká dvojka Prouzič s Kraldou. Kdo byl potom v hospodě ví, že Prouzič dluží Kraldovi za záchranu života, když mu vytáhl hlavu z tůně, která byla v potoce, kde netekla voda a Prouzič tam spadnul. To ale předbíhám. Ještě než jsme měli týmy, byla potvrzena hospoda, což potěšilo nejednoho účastníka utkání. Vzhledem k okolnostem je Na Kotlářce jediný místo, kde se člověk může zmontovat jak za starých časů, což dělá čtvrtek zase o něco víc nejlepší den v týdnu. Na rozlosování týmů jsem byl upozorněn zprávou “Vyhrajeme” od Mariho a tak jsem věděl, co se ode mě očekává. Mari to asi taky věděl a proto se před zápasem vyndal tak, že při návratu domu nedokázal otevřít ani dveře. Jak Mikič dobře poznamenal, to prostě neznačí nic jinýho, než velkou formu.

Na Julisce to začalo pro Arsenal špatně, jelikož musel vyměnit sadu dresů (na kterou jsem se těšil) za Ajax, ale naštěstí to výkon na hřišti nepoznamenalo. Do prvního poločasu jsme nastoupili s větší chutí než soupeř a jasně ho přehrávali. To dokumentovalo skóre utkání, které se po první půlce zastavilo na 4:0. O poločase jsme si řekli, že musíme tvrdě makat dál. Mišan ordinoval stejnou taktiku svěřencům Borusie s odůvodněním, že hrajou proti samým atletům, což vzbudilo hlasitý smích nejednoho hráče našeho týmu. Dál Mikič upozornil, že hlavně nesmíme dostat na 4:2, což vynese soupeře na koně a dost nám to zkomplikuje cestu k vítězství. Klasická Csaplárova past. Všichni jsme si to vzali k srdci a tak druhá půle začala. Gól, gól - 4:2. Kurva. Trochu jsme odešli fyzicky, do toho přisli 2 diváci, kteří fandili Borusce, brutální zákrok na Mariho, pár tyček, spojnice a Mariho zákrok obličejem a nakonec i další gól na 4:3. Museli jsme na konec utkání naordinovat catenaccio, což se nakonec vyplatilo a slavili jsme vítězství. Majkl se sympaticky na fotku přidal k vítězům, přestože fandil celou dobu obráceně, ale na to se historie instagramu ptát nebude.

V hospodě už to byla jedna báseň. Hned co jsem přišel jsem si s pivem objednal pomerančový džusík a dostal jsem postupně vyjebáno od obsluhy, pak od Víti, a pak asi úplně od každýho v hospodě. Ještěže už tam chodíme jen my. S pivem dorazila prosba dát našemu čtvrtečnímu svatostánku Na Kotlářce 5 hvězd na Googlu. Prý proto, že majitel hospody se nepohodl s nějakou ženskou, která u Kotlářky vyhazovala hovna do popelnice. Prý na něj byla nepříjemná, tak to vyřešil diplomaticky a taky jí řekl, že je píča. Víc jsem nepotŕeboval a dal jsem 5 hvězd a doufám, že ostatní taky. Pak se přistoupilo k hlasování, moc jsem nevěděl, koho dát. Hráli jsme všichni pro tým, ale nakonec jsem se rozhodl pro Mariho, protože ten nechal výkon kromě na hřišti navíc ještě v bráně. Ta je teda taky na hřišti, ale víte, jak to myslim. Vyhlášení hráčem jsem fakt nečekal, ale potěšilo maximálně. Vybral jsem si u Mišana dres (Bohemians!), na kterej měl nárok jako zlatý člen Fortuna klubu a rozhodl se ho věnovat ČF. Ještě jedno překvápko vytáhl z rukávu Péťa Hlavička, když nás obdaroval novým míčem - originál Liga Mistrů za 2,5 tisíce. Na Čtvrteční fotbálek naprosto ideální. Říkal jsem si, že první hra s ním musí být opravdu důstojná. A taky že jo, při brku za hospodou jsme ho dali pěkně na betonek a dali s nim lehkou vybíjenou při snaze nasazovat si gajdy. Znělka Ligy Mistrů nám hrála každému v uších, nebylo nutno ani pouštět. Dal jsem na odchod pár prdů z brka a odcházel jsme teda královsky spokojenej - hráč utkání, pár piv, brko, balon v podpaží. Bomba hoši, díky! Už teď se těšim na čtvrtek.